Pozvánka na výstavy
Zmizelá Plzeň – výstava v Západočeské galerii
Západočeské galerie v Plzni připravila ve výstavní síni „13“ výstavu, ve které se na historických obrazech, fotografiích, modelech a řadě dokumentů připomínají návštěvníkům stavby i celé části města, které zanikly nebo se změnily k nepoznání.
Návštěvníci si mohou prohlédnout, jaký byl koncem 18. století pohled na město dosud obehnané hradbami, ale např. i fotografie zachycující následky bombardování za druhé světové války či radikální demolice mnohdy cenných staveb v průběhu posledních dvou staletí.
Ze sbírek Západočeské galerie byly vybrány obrazy zobrazující zaniklá plzeňská zákoutí, jejichž autory jsou například Augustin Němejc, Jan Konůpek, Karel Votlučka a další. Například v roce 1905 vznikl soubor akvarelů Stará Plzeň, jehož autorem byl malíř Václav Jansa a jenž zachycoval nenávratně mizející staré domy v historickém centru Plzně v době, kdy vrcholilo bourání zdejších památek.
Představeno je také několik stavebních a urbanistických plánů, např. projekt sirkárny v dnešní Sirkové ulici.
Součástí expozice jsou i raritní úryvky z dobových filmů. Např. Československý filmový týdeník z roku 1969 obsahuje vzácné záběry na demolici kasáren 35. pluku v dnešních sadech Pětatřicátníků,
Film ze slavné české nové vlny 60. let, Každý mladý muž (scénář a režie Pavel Juráček, 1965; jde o jeho první celovečerní film) se odehrává v Plzni, hrají v něm Pavel Landovský a mladičký Ivan Vyskočil v rolích vojáků základní vojenské služby a objevují se v něm scény zachycují městskou část Rychtářka krátce před její demolicí.
Vystaveny jsou i dva architektonické modely – historický (1913) zachycující původní podobu Riegrovy ulice a nově pořízený model rekonstruující podobu zahradního altánu významného plzeňského purkmistra 19. století Martina Kopeckého, jehož zahrada stávala v místě dnešního Pekla. (Martin Kopecký byl plzeňským purkmistrem plných 22 let (od r. 1828 do r. 1850) a nebývalou měrou se zasloužil o rozvoj města.)
Výstava potrvá ve výstavní síni „13“ v Pražské ulici do 5. února 2017.
Plzeňský rodák Hugo Boettinger je představen v Masných krámech
Západočeská galerie připravila retrospektivní výstavu dosud opomíjeného plzeňského rodáka
Přestože je po tomto umělci pojmenována jedna z ulic v městské části Bory, málokdo z Plzeňanů ví, že Hugo Boettinger (1880–1934) byl ve své době vyhledávaným portrétistou vyšších vrstev, tvůrcem křehkých dívčích aktů a zároveň autorem humoristických kreseb známým širokému publiku pod pseudonymem Dr. Desiderius – ve 20. letech byl populární především díky svým příspěvkům do Lidových novin. Byl synem plzeňského fotografa Josefa Böttingera a jeho rodný dům stával v sadech Pětatřicátníků; dům byl bohužel zničen při demolici kasáren 35. pluku v 60. letech 20. století.
Dílo Huga Boettingera je mimořádně rozsáhlé a rozmanité a výstava dokládá, že vytvářel jak působivé podobizny v životní velikosti (jeho přátelé byli často z hudebních kruhů, portrétoval mj. Vítězslava Nováka i Josefa Suka, ale i plzeňského starostu Luďka Pika), tak bravurní, mnohdy satirické kresby. Návštěvníci si mohou prohlédnout desítky olejomaleb a stovky kreseb zapůjčených z českých veřejných i soukromých sbírek a především z Boettingerovy dosud nezpracované kresebné pozůstalosti, kterou vlastní Západočeská galerie v Plzni.
Výstava „Kronikář nových časů – Malíř a kreslíř Hugo Boettinger (1880–1934)“ potrvá ve výstavní síni Masné krámy do 8. ledna 2017.
