Další postup přeměny vnitrobloku na Borech

Během druhé besedy na téma úprav borského vnitrobloku, která se konala ve středu 9. 9. 2015, bylo s občany prodiskutováno několik nejzásadnějších témat vzešlých z prvního setkání. Obyvatelé nyní mají možnost vyjádřit své představy o rekonstrukci prostřednictvím mapových dotazníků, do kterých mohou v rámci jednotlivých vchodů navrhnout např. rozsah ploch věnovaných zeleni či parkování nebo umístění jednotlivých prvků vybavenosti. Tázáni jsou i na záměr s využitím soukromých „předzahrádek“ a chuť investovat do jejich úpravy.

Dotazníkovou mapu a instrukce k jejímu vyplnění obdrží obyvatelé vnitrobloku Majerova - Raisova - Dvořákova - Politických vězňů během do konce tohoto pracovního týdne, termín pro odevzdání obou materiálů je na přání obyvatel prodloužen do 7. 10. 2015.

Na besedě se občané znovu setkali se zástupci Městského obvodu Plzeň 3 – jmenovitě se starostou Radislavem Neubauerem a místostarosty Radoslavem Škardou a Davidem Procházkou – i s členy spolku Pěstuj prostor. Po úvodním slově, které bylo věnováno výstupu z předchozí besedy, představil první místostarosta Škarda postup v tématu případného výkupu soukromých pozemků ve vnitrobloku. Obyvatelé Raisovy 16, ke které pozemek náleží, se nestihli z důvodu dovolených před prázdninami a během nich společně sejít, aby danou záležitost probrali a v případě souhlasu s prodejem učinili obvodu nabídku. Slíbili se sejít do konce září a poskytnout své stanovisko. Chodská obchodní společnost, s. r. o., která vlastní většinový podíl dalšího soukromého pozemku, předběžně souhlasila s prodejem jeho části v příštím roce. O jak velkou plochu půjde, se zatím nevyjádřila, část pozemku chce využít pro soukromé parkování.
Sociolog Petr Matoušek vysvětlil, z jakého důvody byly pro vyjádření občanů navrženy mapy, nikoli dotazníky: „Touto volbou chceme upřednostnit dvě základní výhody, které mapy, na rozdíl od dotazníku, poskytují. První rozdíl je ten, že dotazník nezobrazuje území, o kterém je rozhodováno. Oproti tomu mapy jsou přehlednější, dovolují přímo vaše požadavky vložit na konkrétní místo. Druhý rozdíl je ten, že dotazník je individuální činnost – každý rozhoduje sám za sebe. Chtěli jsme mnohem více podpořit kolektivní přemýšlení a tvorbu nad tvorbou individuální. Proto jsou mapy v ideálním případě návrhem za celý vchod, ale mohou být předloženy i za různé zájmové skupiny jako jsou fotbalisté, pejskaři apod.“
Vyhodnocování map proběhne kvantitativně – na základě odpovědí občanů vzniknou zóny, které jsou bez rozporů, a případně zóny, kde shoda nenastala. O těchto sporných místech se pak bude diskutovat na posledním setkání.
Architekt Marek Sivák ze spolku Pěstuj prostor následně prezentoval vybavenost vnitrobloku diskutovanou v první besedě. Občany navržené prvky byly rozděleny do dvou kategorií: do první byly zařazeny ty, na kterých vládl obecný konsensus, v druhé kategorii pak našly místo úpravy vyžadující další diskusi. K vybavenosti vnitrobloku se obyvatelé mohou vyjádřit právě prostřednictvím mapových dotazníků.

Konsensus:
- Rozšířit dětské prvky
- Vybudovat chodníčky od parkoviště
- Modernizovat hřiště a branky
- Instalovat více laviček (ne přímo u domů)
- Instalovat stojany s pytlíky na psí výkaly (nakonec považovány za zbytečné i přítomnými majiteli psů)
K další diskusi:
- Oplotit dětské prvky
- Oplotit hřiště (z diskuse vyplynulo, že návrhem byla myšlena rekonstrukce sítí na kratších stranách hřiště, ne instalace obvodové „klece“)
- Umístit u hřiště ohniště nebo gril
- Použít asfaltové hřiště pro kluziště
- Rekonstruovat či umístit nové sušáky na prádlo a klepadla
Na závěr bylo prezentováno nejsložitější téma – řešení dopravy. Návrhy z minulé besedy byly konzultovány s dopravním inspektorátem. Pohyb aut ve vnitrobloku může být předběžné regulován značkou omezení rychlosti, jednosměrným okruhem a zákazem vozidel nad 3,5 tuny. Jiné typy regulace (závora, obytná zóna apod.) nebyly doporučeny.
V měsíci červnu proběhl ve vnitrobloku a v přiléhajících 4 ulicích pracovní monitoring obsazenosti parkovacích míst. Ten ukázal, že i v největší špičce bylo volno 15 či více legálních parkovacích míst a to i přes probíhající rekonstrukci ulice Dvořákova, kvůli které několik desítek parkovacích míst dočasně ubylo.
Navýšit parkovací místa v lokalitě mimo zelené plochy vnitrobloku je možné několika způsoby, z nichž každý má své výhody a nevýhody:
a) výstavbou parkovacího domu v blízkém okolí
- výhody: efektivní a estetické řešení (v případě, že je objekt kvalitně navržen a je např. součástí blokové zástavby), které omezí negativní dopady na veřejný prostor v podobě povrchového parkování
- nevýhody: finančně náročné, vyžaduje součinnost města, obvodu a možná i soukromého investora
- možná místa: u Luny (vytipoval ÚKRMP); zástavbou zelené plochy mezi ulicemi U Borského parku / Raisova; v ul. 17. listopadu (zde je plánována přeložka silnice); v zeleni u křižovatky E. Beneše / 17. listopadu
- další vhodné pozemky jsou soukromé, např. předprostor Billy v Majerově ul., mlékárna v Majerově ul. (vlastník Zemědělské družstvo Mořina), případný výkup je dlouhodobá záležitost
b) rozšíření parkování v okolních ulicích
- výhody: při jednostranné změně navýšení parkovacích míst o cca 50%
- nevýhody: odstranění přirozené trávníkové bariéry, celkový úbytek počtu stromů, kácení starých stromů, v některých případech nutná přeložka chodníku, celkové zhoršení estetického dojmu
- proměnou podélných stání na příčná se zabývá studie SVSMP z 04/2015, dle které by při jednostranné změně v ulicích Raisova (úseku Majerova-Dvořákova) a Politických vězňů (úseku Majerova-Máchova) došlo k navýšení parkovacích míst z 80 na 118 + 7 x invalidé, (tedy celkem o 45 míst), pokáceno by bylo 44 starých stromů a vysázeno 28 nových
- nejefektivnější je úprava ulice Raisova, kde by se 30 parkovacích míst navýšilo o dalších 17 + 3x invalidé, kácelo by se pouze 7 starých stromů a vysázely by se 4 nové
c) rezidenční zóna v celé oblasti
- město Plzeň ji má v plánu, její případné zavedení je ale reálné až v delším časovém horizontu
d) omezení přístupu aut do vnitrobloku závorou či rezidenční zónou
- jedná se o veřejný prostor, dopravní inspektorát Policie ČR toto řešení nedoporučuje a SVSMP s ním nesouhlasí
- počet parkovacích míst by neuspokojil všechny obyvatele, komplikace by byly i s parkováním návštěv
e) parkování na soukromých pozemcích („předzahrádkách“) ve vnitrobloku
- navýší parkovací kapacitu vnitrobloku bez úbytku zeleně
- závisí na rozhodnutí soukromých vlastníků, kapacita stání neuspokojí všechny vlastníky

Žádné z těchto řešení není samospásné. Jak správně poznamenal jeden z účastníků besedy, pokud vystavíme dalších 50 parkovacích míst, přibyde zde 50 automobilů, pokud 300, přibyde jich 300. Nyní je na samotných obyvatelích, aby ukázali své vlastní preference při pojednání dotazníkových map.
Během besedy zazněla i další důležitá témata: silnice rekonstruovaná v minulém roce na objednávku Správy veřejného statku města Plzně se opakovaně propadá (tento defekt bude řešen uplatněním reklamace v rámci 5ti leté záruční lhůty) a obyvatelům Majerovy ulice i přes úpravu přiléhajících ploch znovu v srpnu zatekla dešťová voda do sklepů. Dále byla vyjádřena nespokojenost s tújemi, které byly v minulosti vysazeny v průhledech mezi hodnotnějšími dřevinami, a které nepřiměřeně stíní přízemním bytům.

Další – závěrečná beseda v této fázi projektu – se bude konat 13. 10. 2015 od 17:30 na SPŠ Strojnické a SOŠ prof. Švejcara v Plzni. Na této besedě budou probrány výsledky dotazníkového šetření a prodiskutovány sporné body.

Marek Sivák