Městský obvod Plzeň 3

Historie obvodu

Městský obvod Plzeň 3 je největším (centrálním) plzeňským obvodem, ve kterém žije více než 50 tisíc obyvatel. Srdcem obvodu je historická část města s hlavní plzeňskou dominantou - gotickou katedrálou sv. Bartoloměje. Na historické jádro se napojují mladší části města jako jsou Bory, Doudlevce, Skvrňany, Nová Hospoda, Zátiší, Valcha a Radobyčice. Na území třetího plzeňského obvodu leží také největší průmyslové podniky v Plzni - Plzeňský Prazdroj, a. s. a společnosti vzniknuvší na základech bývalé Škoda k. p., včetně velké průmyslové zóny Borská pole, která se významnou mírou podílí na zaměstnanosti v regionu. Sídlí zde také Západočeská univerzita.Občanům obvod nabízí bohaté kulturní a sportovní vyžití, rekreační a odpočinkové zóny.

Střed města Plzně - historické jádro

První písemná zmínka o Plzni se sice vztahuje již k roku 976, ale týká se knížecího přemyslovského hradiště, jehož pozůstatky se nalézají 10 km jihovýchodně od dnešního městského centra. Komunikační a strategické důvody si vynutily založení Nové Plzně při soutoku Mže a Radbuzy. Město bylo založeno českým králem Václavem II. První písemná zmínka pochází z roku 1295.

Nové královské město bylo založeno podle zásad tehdy moderního gotického urbanismu na šachovnicovém půdorysu s velkým obdélníkovým náměstím. Prostoru náměstí dominuje trojlodní chrám sv.Bartoloměje s nejvyšší kostelní věží v republice (102 m). 

Doudlevce

Jméno značí, že v obci bydleli Dúdlebci, příslušníci slovanského kmene dúdlebského. Jde o starou osadu, zmiňovanou  v písemných pramenech již roku 1227. Roku 1266 byly králem Přemyslem Otakarem II. darovány chotěšovskému klášteru, ale při založení Nové Plzně v roce 1295 se královským darováním dostaly novému městu, aby posílily jeho hospodářské postavení. Rozvoj této nevelké zemědělské obce přinesla koncem 18. století tzv. raabizace – pozemková reforma, kdy byla půda převáděna do správy poddaných. V 19. století nastalo přetváření města Plzně v průmyslové město. V Doudlevcích vedle kruhové cihelny E. Škody vznikla vodárna, plynárna a elektrické podniky. Rostl počet domků, obyvatel, vznikaly nové části jako Malá Strana, Podhájí, či Na Srandě.

Roku 1924 při vytvoření Velké Plzně byly Doudlevce vtěleny do města, což znamenalo zlepšení životních poměrů. Roku 1929 byl vybudován nově most přes řeku Radbuzu a v roce 1934 významné technické dílo - Tyršův most. Velký rozvoj Doudlevec přinesla elektrotechnická továrna ET Doudlevce.  

Skvrňany

Obec, která vznikla ještě před založením Plzně. První zmínka o Skvrňanech pochází z roku 1239, kdy patřila pod kladrubský klášter. Po založení Plzně se stala součástí plzeňského panství. V roce 1418 měla 24 usedlostí. I když v průběhu století byla tato osada neustále sužována různými válečnými událostmi, přesto byla většinou prosperující. Velký vliv na rozvoj mělo rozšiřování Škodových závodů. Roku 1854 měly Skvrňany 403 obyvatel, roku 1890 již 1807 a v roce 1900 stoupl počet obyvatel na 3735. V roce 1828 se ve Skvrňanech narodil Jakub Škarda, významný český politik. Roku 1861 zde projel první vlak na právě dobudované trati Plzeň - Brod n.L. a ve vsi se začalo stavět prozatimní nádraží. Blízko vsi se dolovalo uhlí, byly tu pískovny a cihelna. Od roku 1924 při vytvoření velké Plzně se Skvrňany staly její součástí. Při bombardování na konci druhé světové války staré Skvrňany v podstatě zanikly. Od roku 1964 patří Skvrňany do působnosti obvodu Plzeň 3.

Až v roce 1968 se započalo s výstavbou sídliště a již v roce 1970 byly předány první bytové jednotky. Ze starých Skvrňan se dochovalo pouze několik staveb, jako např. školní budova z roku 1897, nebo krypta uvažovaného kostela sv. Antonína Paduánského, na jehož místě dnes stojí salesiánské středisko mládeže. 

Radobyčice

První zmínka o této osadě pochází z roku 1418. V roce 1848 se Radobyčice staly plnoprávnou obcí. Radobyčice byly přiškoleny a přifařeny spolu s dalšími obcemi k Liticím. V roce 1850 zde bylo 43 domů, z toho 30 kamenných. Již od roku 1866 až do roku 1963 zde byla vlastní škola.    V roce 1900 zde v 61 domech žilo 423 obyvatel a v roce 1970 již  607 obyvatel v 172 domech. Jednou z nejcennějších staveb je kaplička na návsi    z roku 1776.
V roce 1915 byla obec elektrifikována. Od roku 1923 byla spojena s Plzní pravidelnou autobusovou linkou Plzeň - Předenice a od roku 1953 linkou městské hromadné dopravy.

V květnu 1945 zde byl ustaven místní národní výbor, v roce 1949 byly Radobyčice připojeny k Plzni. Od roku 1954 zde byl ustaven samostatný Obvodní národní výbor, v roce 1964 byl zrušen a Radobyčice byly připojeny k Okresnímu národnímu výboru Plzeň - jih. Po roce 1976 se však opět staly součástí Plzně.  

Nová Hospoda

Nová Hospoda je jednou z nejmladších osad plzeňské městské aglomerace. První dochovaná zmínka je z roku 1713, kdy zde byla postavena při důležité bavorské silnici hospoda a vedle ní několik menších domů. V roce 1838 měla Nová Hospoda již 28 domů a 137 obyvatel. K rozšiřování osady přispělo i místní rozvinuté hornictví . Největšího rozmahu dosáhla po uzavření litických dolů v roce 1910.

V roce 1970 zde žilo v 143 domech 604 obyvatel. Až do roku 1950 patřila Nová Hospoda jako správní celek k Vejprnicím. Celou svou existenci se tato lokalita potýkala s nedostatkem vody. Až do dvacátých let našeho století zde byly pouze dvě studny. Proto byly na návsi vykopány tři rybníky, aby byla voda pro případ požáru.

Ve dvacátých letech zde vznikl rovněž Sokol a Dělnická tělovýchovná jednota, v roce 1913 l hasičský sbor. V roce 1949 začal z Plzně na Novou Hospodu jezdit autobus a od roku 1955 trolejbus.

Od roku 1950 byla na přání obyvatel Nová Hospoda přičleněna k Plzni. V letech 1954 až 1960 zde byl rovněž zřízen obvodní národní výbor, ten však nebyl ekonomicky únosný a od roku 1960 je Nová Hospoda součástí obvodu Plzeň 3.

Valcha

Jedná se o nejmladší plzeňskou osadu, která vznikla asi před sto lety. Vzhledem k blízkosti dolů šlo hlavně o hornickou osadu, kterou zde založila správa dolů, i když název je odvozen od výroby sukna. V blízkosti dnešního nádraží stávala soukenická valcha. V roce 1911 byla kolonie zrušena údajně z důvodu vyčerpání dolů. Po první světové válce se do kolonie nastěhovali legionáři. Valcha byla součástí Litic. Až       v roce 1938 byla utvořena samostatná obec vedená správní komisí, ale roku 1942 byla přisloučena k Plzni. Od roku 1960 je součástí obvodu Plzeň 3. V roce 1961 zde žilo 509 obyvatel a v roce 1971 již 619 obyvatel v 160 domech.

V současné době je zde krom stálých obytných budov i značné množství rekreačních objektů.
 

Po stopách historie města

 

Město Nová Plzeň bylo založeno na příkaz českého krále Václava II. roku 1295 na soutoku řek Radbuzy, Mže, Úhlavy a Úslavy. Od počátku se stalo důležitým obchodním střediskem na významné křižovatce cest do Norimberka a Řezna. Rozlohou (ve 14. stol. 20 ha, 290 domů a 3 000 obyvatel) po Praze a Kutné Hoře třetí největší město v Čechách. V 16. stol. významné působení italských stavitelů. V letech 1599 – 1600 Plzeň dočasně sídlem římského císaře a českého krále Rudolfa II. V období českého stavovského povstání Plzeň obléhána a r. 1618 dobyta vojsky Mansfelda. Konec 17. stol. v Plzni spojen s barokem a se jmény stavitele Jakuba Augustona a sochaře Kristiána Widmana. Historické jádro města (půdorysnou strukturou do značné míry totožné s celým původním gotickým městem) v r. 1989 prohlášeno městskou památkovou rezervací.

V první polovině 19. stol. mohutný rozvoj města, v r. 1842 založen Měšťanský pivovar a v tomtéž období strojírenský podnik Škoda. Dnes v Plzni 165 000 obyvatel, sídlo Západočeské univerzity a biskupství.

Bohumil Kulhánek

Byl jedním z prvních starostů Městského obvodu Plzeň 3 po roce 1990. Svůj profesní život v porevoluční době spojil nejdříve s obvodní radnicí a v dalších letech se Senátem České Republiky. Byl to Plzeňan, který si bezpochyby zaslouží tuto tradiční vzpomínku nejenom jako politik, ale také jako občan a především pak jako člověk s dobrým srdcem. Vždy šlo o přímého a přátelského člověka. Jeho odkaz a politická slušnost se staly inspirací i pro ostatní. Tato plaketa nám bude trvale připomínat tohoto usměvavého člověka, který se bezpochyby zapsal do povědomí občanů žijících nejenom v tomto centrálním plzeňském obvodu, ale i v celé Plzni.

Historický přehled

X. století

976: první zpráva o hradu Plzni
992: biskup Sv. Vojtěch založil malý klášter a kostel Kostelec P.Marie, dnes sv. Jiří v Doubravce

XIII. století

1295: založeno z příkazu krále Václava II. lokátorem Jindřichem město nazvané Nová Plzeň na ploše přibližně 20 ha s půdorysem pravoúhlé sítě 15 ulic a náměstí

XIV. století

1307: první písemná zmínka o pivovaru v Plzni, na listině nejstarší známá městská pečeť
1320: Jan Lucemburský nově vyměřil rozlohu města na 178 lánů 1328 prvá zmínka o městské latinské škole

XV. století

1411: Mistr Jan Hus napsal Plzeňanům list a chválil jejich mravní chování a vyzýval je k dalšímu pevnému postoji
1414: měšťané pod vedením kazatele Václava Korandy st. vyhnali příslušníky řádu německých rytířů z města
1419: Václav Koranda přivedl v listopadu do města houfec jihočeských husitů s Janem Žižkou v čele
1420: v březnu opustili husité město a odešli na Tábor. Plzeň se trvale přiklonila k římské straně
1421: Žižka poprvé a neúspěšně obléhal Plzeň
1427: husité obléhali město, dále je obléhali 1431 a 1433-1434
1434:19. září: Zikmundova zlatá bula, osvobozující obyvatele města od královské berně, cel, mýt a dalších poplatků
1449: Plzeň se stala členem protipoděbradské jednoty strakonické
1460: založen Velký rybník v Bolevci
1466: Plzeňané odpadli od krále Jiřího Poděbradského
1466: pobyt pražské kapituly podjednou v městě až do 1478
1468: Plzeňané uznali Matyáše Uherského za českého krále
1468: vytištěna v Plzni první česká kniha "Kronika trojánská"
1480: Plzeňané získali městskou rychtu

XVI. století

1507: velký požár, při němž shořely dvě třetiny města. Další požáry r. 1525, 1526, 1601, 1604, 1729, 1792, 1835
1546: město po smrti Matouše Švihovského, posledního faráře z řádu německých rytířů, získalo patronátní právo nad farním kostelem
1578: městská rada se usnesla, že žádný nekatolík nesmí být zdejším měšťanem, od té doby byla Plzeň vždy věrným katolickým městem
1599: císař Rudolf II. utekl před morem do Plzně a pobyl tu do roku 1600; město se stalo dočasně hlavním městem říše

XVII. století

1633: do února 1634 pobýval v městě Albrecht z Valdštejna, zavražděn v Chebu 25. února 1634
1635: mor v Plzni, další 1648, 1680, 1714; 1832 - cholera
1681: na náměstí vztyčen morový sloup, první veřejný projev baroka ve městě
1695: v Plzni popraven Jan Sladký Kozina, vůdce chodských rebelů, jeho mrtvola visela na šibenici přes rok
XVIII. století
1714: založen klášter dominikánek
1776: v Plzni zřízeno gymnázium
1779: na městských panských dvorech provedena raabizace, pozemková reforma
1786: ve městě bydlelo 5,246 obyvatel
1788: ve městě zřízen magistrát
1795: začátek bourání městských hradeb
1799: průchod ruského vojska, spojenců Rakouska proti Napoleonovi, 16.-18. prosince pobýval ve městě generál Suvorov

XIX. století

1804: zřízen filozofický ústav
1818: v Plzni sehráno první české divadelní představení
1819: založena česká triviální škola, první česká škola ve městě
1827: založena koželužna D.L.Levita, třetí největší v Čechách
1832: postaveno první kamenné divadlo v Plzni a otevřena nemocnice
1835: požár věže kostela sv. Bartoloměje
1836: 2. února: zemřel prof. J.V.Sedláček, představitel první buditelské generace v Plzni
1840: 43: v Plzni studoval Bedřich Smetana
1842: měšťanský pivovar začal vařit pivo
1849: otevřen Saský (dnešní Rooseveltův) most
1856: 11. července: zemřel v Plzni J.K.Tyl, je pochován na Mikulášském hřbitově
1858: zahájeno telegrafní spojení s Mariánskými Lázněmi, zřízeno plynové osvětlení na náměstí a na hlavních ulicích
1859: založena Waldsteinova strojírna, koupená v roce 1869 Emilem Škodou
1859: vydlážděno celé náměstí (dnes nám. Republiky) kostkami
1861:18. února: zemřel J.F.Smetana, představitel druhé generace plzeňských buditelů
1861: otevřena železniční trať Plzeň-Furth im Wald, další tratě 1862 Plzeň-Praha, 1868 do Českých Budějovic a Vídně, 1872 do Chebu, 1873 na Žatec, 1878 do Železné Rudy)
1866: téměř dvouměsíční okupace pruskými vojáky
1876: založena veřejná knihovna královského města Plzně
1889: postavena nová městská vodárna na Homolce 1899 vybudována městská elektrárna a zřízena pouliční elektrická dráha (Bory - Lochotín), jejím budovatelem byl ing. František Křižík
1899: Škodovy závody přeměněny v akciovou společnost

XX. století

1902: otevřena nová nemocnice na Borech
1902: otevřena nová budova divadla, dnes J.K.Tyla
1906: 4. května: zemřel František Schwarz, představitel třetí buditelské generace v Plzni
1917: 25. května: katastrofální výbuch v muniční továrně v Bolevci, zahynulo na 300 lidí
1917: 14. srpna: v Plzni vyhlášeno stanné právo, zrušeno za 14 dnů
1918: 21. června: střelba do dětí v Koterovské ulici, šest dětí zemřelo
1918: 28. října: vyhlášena Československá republika
1924: vytvořena Velká Plzeň připojením obcí Doubravka, Doudlevce, Lobzy a Skvrňany. Po tomto připojení měla Plzeň 108,023 obyvatele
1938: záborem pohraničí nacistickými vojsky byly k německé říši připojeny v blízkosti Plzně Litice
1941: zahájen provoz trolejbusů
1942: v Plzni zřízen magistrát a připojeny obce Bolevec, Božkov, Bukovec, Černice, Hradiště, Koterov, Radobyčice, Újezd 1942-45 11 náletů na město, zabito 926 lidí a zničeno a poškozeno 6,777 domů
1945: 5. května: spontánní povstání plzeňského obyvatelstva proti německým okupantům
1945: 6. května: ráno přijela do Plzně americká armáda, Plzeň osvobozena z nacistické nadvlády
1945: v Plzni zřízena lékařská fakulta Univerzity Karlovy
1948: v Plzni zřízena Pedagogická fakulta
1949: v Plzni zřízena Vysoká škola strojní a elektrotechnická
1953: 1. června: demonstrace plzeňského obyvatelstva proti měnové reformě a režimu, potlačena Lidovými milicemi a komunistickou mocí. Stržen pomník Osvobození se sochou T.G.Masaryka
1957: začala výstavba sídlišť ve městě (1957 Slovany, 1961 Doubravka, 1966 Bory, 1968 Slovany, 1974 Lochotín, 1989 Vinice)
1972: Plzeň dosáhla 150,000 obyvatel
1976: vytvořena správní jednotka dnešní Plzně. Po různých akcích připojení a odloučení obcí byly definitivně připojeny další venkovské obce: Černice, Radobyčice, Koterov, Červený Hrádek, Křimice, Radčice, (Litice již v roce 1970)
1985: otevřena první část nové fakultní nemocnice na Lochotíně
1990: k 1. červenci měla Plzeň 175,038 obyvatel
1991: založena Západočeská univerzita
1993: založeno biskupství

Poslední aktualizace: 14. 6. 2023, Bauerová Lucie