SIT Port pomáhá mladým realizovat nápady
Podporuje mladé lidi v zájmu o technické obory a rozhodně není velkou nadsázkou, když řekneme, že jim ušlapává cestu k úspěchu. Jedná se o SIT Port, úsek ve Správě informačních technologií města Plzně. Jeho ředitelem je Tomáš Cholinský a rozhovor o tom, jak konkrétně studentům pomáhá a co z toho samotné město má, s ním vedl 1. místostarosta MO Plzeň 3 Pavel Šrámek.
Na začátek bychom asi měli představit, co to vlastně SIT Port je?
Nejsnazší by bylo představit nejprve Centrum robotiky, které je takovým předstupněm SIT Portu. S myšlenkou jeho založení přišel Luděk Šantora, ředitel Správy informačních technologií (SIT) města Plzně. Chtěl, aby lidé v dnešní době uměli pracovat s moderními technologiemi. Tak vzniklo Centrum robotiky, kde se vzdělávají děti od šesti do 15 let, ale také učitelé, aby ty technologie uměli používat. V roce 2019 pak vznikl SIT Port, protože děti začaly Centru robotiky odrůstat a ten na jejich činnost a znalosti navázal.
V čem je tedy ten největší rozdíl nebo posun?
Pokud třeba školáci chodili tři roky na kroužek robotiky a líbilo se jim to, tak pak si mohli v garáži v SIT Portu už postavit vlastního robota podle sebe nebo v rámci ročníkové práce a zase se to mohlo více rozvinout. V SIT Portu pracujeme s komunitou 16+ a my jim pomáháme, aby rozvíjeli projekty, které se jim rodí v hlavách. To znamená, že máme nějaké zázemí, kam mohou přijít, pronajmout si stůl nebo garáž s 3D tiskárnami, laserem, frézkami atd. a vlastně sdružujeme komunitu technicky založených lidí. Zázemí je jedna věc, kterou u nás techničtí nadšenci a začínající podnikatelé naleznou, pořádáme ale také celou řadu zajímavých akcí, hackathony, startup weekendy, festivaly, workshopy a podobně.
Proč se staráš o SIT Port právě ty, jak ses k tomu dostal?
Já jsem byl od malička nadšenec do IT, takže jsem už v šesti, sedmi letech chodil na počítačové kroužky, programování, Pascal, Céčko atd. Pak jsem zmizel do zahraničí, protože jsem hrál hokej a když jsem se vrátil, právě se hledal někdo, kdo by se o to mohl starat. Tenkrát se to ještě nejmenovalo SIT Port, já jsem se přihlásil a byl jsem nadšený, protože jsem si řekl, že s takovým člověkem, jakým je ředitel SITky Luděk Šantora, chci pracovat. A vyšlo to.
S čím si začal?
Začínali jsme v roce 2016, udělali jsme první Dronfest, velkou akci o dronech, pak se to postupně rozvíjelo, přibírali jsme víc a víc lidí do týmu a v roce 2019 vznikl název SIT Port. Jen pro představu, letos máme naplánováno 92 akcí na budování a podporu komunit a technického vzdělávání.
Jak například vypadá tvůj běžný den?
Tím, že máme hodně akcí, je to hodně o projektovém řízení. I když poslední dobou nás naplno zaměstnával nový technologický park TechTower, který jsme otevřeli 1. února. Jako SIT Port se budeme starat o život v jeho zdech, budeme pořádat akce pro komunitu a podobně. Je to hodně různorodé, přijde mi, že žádný den není stejný, což je jedna z věcí, kterou mám na své práci rád.
Kde bych našel seznam akcí?
Web sitport.cz, kde je kalendář akcí, nebo je možné sledovat sociální sítě - Facebook, Instagram, LinkedIn a Tik Tok, protože tam je naše cílovka a jsme zde hodně aktivní.
Takže kdybych byl 15letý student nebo studentka, kteří chtějí udělat díru do světa, ale ještě neví jak, tak můžu jednoduše přijít na jakoukoliv akci, budu tam přijatý, i když jediné, co o sobě vím je, že mě baví technologie?
Přesně, takto jednoduše to funguje. Každý týden se nám ozývá někdo s tím, že ho něco baví, že by chtěl něco dělat, jaké jsou možnosti. Nedávno se nám ozval člověk, který chce dělat chytré mraveniště, teď máme kluky, co přemýšlí nad chytrým parkováním ve městě. Je to hodně o aplikacích, ale nemusí to tak být. Máme i silnou komunitu v lidech, kteří létají s drony a sami si je staví. Máme kluky, co si staví roboty, autíčka a zároveň děláme i podcasty, kde ukazujeme mladé startupisty, kteří v Plzni jsou. I tohle je hodně poslouchané a lidé se nám pak na základě toho ozývají.
A když jsem teenager, nadějný mladý člověk, už mám něco za sebou, nějakou technologii už znám. Vymyslel jsem nějaký model, mám nápad či prototyp a dostal jsem se do situace, že buď nemám investora nebo nedokážu pokračovat s jinou technologií, kterou neznám. Nebo znám logiku té mé aplikace, ale nevím, jak ta aplikace bude vypadat. Nebo nedokážu napsat, jak ta aplikace vypadá na telefon nebo na počítač, můžu přijít?
Rozhodně. My na sebe máme navázáno padesát až šedesát mentorů, kteří vidí velký potenciál v práci s mladými lidmi. Určitě je to o tom přijít nebo se ozvat, říct, co je potřeba a my pak řekneme: Ano, tady tě propojíme nebo tohle a tohle jsme pro tebe schopni udělat. Hodně akcí děláme na základě zpětných vazeb naší komunity, podle toho, co potřebují.
A je možné najít přímo v Plzni firmu, která by mi pomohla? Je dokonce možné, že právě ta firma má kontakty se SIT Portem?
Ano, dokážeme propojit mladé startupisty se zkušenějšími podnikateli a zároveň ještě spolupracujeme s Business Innovation Centre (BIC) a ti zase dokáží pomoci s dotacemi nebo výzvami, kde je na projekt možné získat peníze.
Dalším navazujícím článkem po Centru robotiky a SIT Portu je tedy BIC?
Ano, konkrétně na nás BIC navazuje. BIC nám vlastně pomáhá v té jejich odbornosti a expertýze. Oni dokáží být ještě mnohem hlubší, mají třeba posezení nad business plánem, který je dlouhý, ale podrobný, takže tě připraví na vstup investora, připraví tě, když chceš expandovat do zahraničí a připraví tě na různé výzvy a projekty, v nichž bys mohl získat peníze. V této souvislosti bych rád zmínil i PINE, což je jedinečný Plzeňský inovační ekosystém, v podstatě takový kruh, kde celá řada aktérů v Plzni a kraji společně pracují na tom, aby technické vzdělávání prostupovalo všemi stupni vzdělávacího systému, už od dětí v mateřinkách. Tento ekosystém pak pokračuje přes startupy až k podpoře stabilních perspektivních firem, které podnikají v inovativních oborech s přidanou hodnotou. Tyto firmy pak například vytvářejí nová, kvalitní pracovní místa pro talentované Západočechy. PINE je svým rozsahem jedinečný v rámci celé České republiky.
Než se tedy dostaneme do BICu, který mi pomáhá s vlastním podnikatelským a finančním plánem, připravuje mě na schůzku s investorem, řekl bys, že je dobré se i tak zastavit v SIT Portu, i když už mám jasno například o aplikaci? Jestli má cenu to před schůzkou v BICu ještě zlepšit?
Myslím, že je fajn, projít SIT Portem, často se stává, že jsme SIT Port a BIC na schůzkách společně, ale zároveň na SIT Port děláme akce, kdy můžeš dostat zpětnou vazbu. Pořádáme třeba startup weekend, kde účastníci řeší své podnikatelské záměry. Je to v angličtině a dostaneš širší pohled od lidí z oboru. BIC jde už trochu jiným směrem, tyto akce jsou spíš v SIT Portu.
Jaké jsou přínosy, které z podpory techniky a inovací město Plzeň má?
Přínosy jsou velké, daří se generovat lidi, kteří umí pracovat s moderními věcmi, umí inovovat, hodně aktérů, ať už institucí nebo firem, má proto zájem zapojovat se do ekosystému PINE. Talentovaní lidé nám neutíkají do Prahy. Jak už jsem zmínil, inovativní firmy vytváří nová, kvalitní pracovní místa. Hodně firem pořád shání vzdělané lidi a zajímavé je to i z marketingového hlediska, protože o Plzni se začíná v tuzemsku i zahraničí čím dál tím víc mluvit jako o městu vývoje a výzkumu, přičemž se často v souvislosti se západočeskou metropolí zmiňují mimo jiné drony. Proběhl tady oficiální audit, kdy skupina lidí monitorovala, jak moc se právě tato podpora vyplatí a vyšli jsme v dobrých číslech, jsou to samozřejmě věci, u kterých nelze výsledek vidět hned, je na ně třeba koukat v dlouhodobém horizontu let, ale vyplatí se. Přesto už vidíme spoustu projektů, které se daří a městu přinášejí benefity. Například vzniklo několik nových firem, které dodávají řešení právě pro Plzeň. Máme tady třeba Nextdrop, startup, který vznikl na univerzitě a ti lidé mají dneska své řešení v zoo, ale i na vodárně – dělají chytrá čidla na vodu.
To je tedy startup, který vznikl díky činnosti SIT Portu a momentálně má řešení na nakládání s dešťovou vodou?
Naopak, nejdřív vznikli a my jsme je pak propojili s městem. Ale funguje to i naopak, že impuls začíná přímo u nás, například když se tiskly ochranné štíty při covidu, dali jsme dohromady partu lidí, dobrovolníků, vytiskli jsme 2,5 tisíce štítů, které jsme rozvezli po Plzni a jeden klučina se rozhodl, že s tím udělá business. Použil lékařský materiál a v době covidu mu to šlapalo.
Vzpomeneš si i na jiné příklady?
Jsem moc rád, že těch příkladů už je celá řada. Máme projekty v různé fázi, některé se teprve nadechují k životu, jiné už mají spokojené zákazníky. Pokud se podíváme na naše nejmladší členy komunity a jejich začínající projekty, tak například 16letý klučina udělal aplikaci na úklid. Díky tomu, že uklidíte kuchyň, dostanete v aplikaci určitý počet bodů a za body se dá pozitivně motivovat třeba nějakou cenou. Dva středoškoláci zase bodují s chytrou překážkou, která spočívá v tom, že máte dva kůly v ruce, máte zeď a lezete podle toho, jak se vám rozsvítí značky. Nedávno s ní byli na festivalu v USA. Další středoškoláci, také ve věku asi 17 let se věnují 3D tisku, a udělali chytré boxy na 3D tisk, protože zjistili, že tiskárna potřebuje ideální prostředí k tomu, aby byl materiál v pořádku, a tím pádem výrobek neztrácel na kvalitě. Nebo druháci na SŠ vymysleli aplikaci na zpožděnky, protože když přijede pozdě spoj veřejné dopravy, potřebují od řidiče vystavit do školy potvrzení. A oni vymysleli aplikaci, která stahuje časy příjezdů těch spojů, a to pak můžou ukázat učitelům místo potvrzení. Minulý týden měli schůzku s ředitelstvím Českých drah, kde z toho byli nadšení a chtějí, aby to ti studenti pro ně dělali. Jsou to dvě dívky a jeden kluk.
Můžeme tedy říct, že postup a práce s lidmi od dětí po dospělé, tak jak si Luděk Šantora představoval, funguje?
Myslím, že se to daří, že propojení všech složek ekosystému PINE funguje. Jak jsem zmínil, výsledky už jsou vidět a já jsem přesvědčen, že úspěchů bude přibývat. V rámci toho, s kým fungujeme my v nejužším spojení, tak spolupráce Centra Robotiky, SIT Portu i BIC funguje skvěle.
Město Plzeň má tedy přidanou hodnotu z těchto projektů. Jsou přínosem i pro ostatní města?
Ano. Jezdí se sem dívat a inspirovat také z jiných měst. A vidíme v praxi, že některé inovativní firmy rostou takovým způsobem, že už dávno překročily hranice Plzně a jejich myšlenky inovují město, republiku i svět.