Městská policie je nedílnou součástí mého života, říká dočasný velitel Tomáš Petřík

Tomáš Petřík je zástupce velitele Městské policie Plzeň, v současné době je pověřen velením městské policie. Do služby nastupoval 27. srpna 2001 a letos zde tedy dovrší 22. rok. Dá se říci, že u městské policie zažil téměř vše, protože sama organizace před ním má jen osmiletý náskok. V loňském roce oslavila třicet let od svého vzniku.

                                    

                                 Zástupce velitele městské policie Plzeň Tomáš Petřík a starosta MO Plzeň 3 David Procházka.

Proč jste se rozhodl stát se městským policistou, naplnila ta práce vaše představy nebo vás v něčem zklamala? 

K Městské policii Plzeň jsem v roce 2001 nastupoval s určitou romantickou, možná až naivní představou o tom, jak práce strážníka vypadá. Samozřejmě, ten běžný, každodenní výkon služby mě z toho poměrně rychle vyvedl. To nejdůležitější pro mě i po 22letech je to, že ta práce mě neskutečně baví. Mám ji rád a opravdu jsem jí věnoval spoustu svého času. Nejen pracovního ale i osobního a troufnu si říct, že je nedílnou součástí mého života.

Jak byste zhodnotil své působení u MP Plzeň, jakými obvody nebo pozicemi jste za tu dobu prošel? 
V roce 2001 jsem začínal jako běžný pochůzkář na obvodní služebně Městské policie Plzeň - Střed, kam jsem se v rámci nástupního kurzu dobrovolně přihlásil. Chtěl jsem být v centru dění, kde je největší nápad přestupků a událostí. V červnu roku 2002 jsem postoupil na tehdejší útvar, který se zabýval prevencí kriminality, řešením žádostí soudů, přestupkových komisí o doručení písemností, předvedení osob ke správnímu orgánu atd. Již v říjnu 2002 jsem uspěl v rámci interního výběrového řízení na pracovní pozici zástupce velitele obvodní služebny Střed. Na té jsem působil až do poloviny roku 2012. Poté jsem se přesunul na obvodní služebnu Slovany do funkce jejího velitele. Od 1. ledna 2016 jsem působil v pozici velitele obvodní služebny Plzeň – Bory a od 1. června loňského roku zastávám současnou funkci, to znamená zástupce velitele MP Plzeň.

Zkusil jste si všechno po pochůzkáře po velitele, co je těžší? Velet nebo takzvaně šlapat chodník?
Právě to šlapání chodníku mě bavilo ze všeho nejvíc, protože jsem byl v každodenním styku s občany a mohl jsem v praxi aplikovat teoretické dovednosti. Velkou předností oproti současnému stavu bylo, že jsem si odpracoval svoji směnu a domů jsem odcházel relativně s čistou hlavou, a to v mé současné funkci určitě nejde.

                                     

Proč? Co je na té současné práci těžší?
Já na nynější pracovní pozici vnímám velkou tíhu odpovědnosti za celý kolektiv spolupracovníků, ať už jsou to strážníci nebo civilní zaměstnanci. Naše organizace měla k 1. lednu 229 strážníků, čtyři asistenty prevence kriminality a dalších 41 civilních zaměstnanců. Jsme poměrně velkým orgánem obce, a zodpovědnost za to, aby organizace fungovala jak personálně, tak i ekonomicky, je velká. Naštěstí odpovědnost neleží  jen na mně. Chtěl bych zmínit, že mám celou řadu skvělých kolegů, bez kterých bych současnou funkci vykonávat nemohl a jsem na celý kolektiv pracovníků MP velmi hrdý.

Když srovnáte dobu, kdy jste začínal, s tou dnešní, lze říct, že se nároky na MP zvyšují?
Má to několik rovin, co se týká té zdravotní nebo fyzické způsobilosti strážníků, tam se pohybujeme na stejných požadavcích, ale u znalostí platné legislativy a všech souvisejících právních předpisů, jsou nyní nároky na strážníka velmi vysoké. Zároveň si myslím, že hlavní změna oproti té době před 20ti lety je ta, že strážníci začali využívat řadu moderních technologií, aplikací a přístrojů, které ke své práci používají dnes a denně. Odborná a technická vyspělost jednotlivých strážníků je úplně na jiné úrovni, než byla v roce 2001.

Jaké aplikace například využívají strážníci městské policie běžně ke své práci?
Základní aplikace, se kterou denně pracuje každý strážník městské policii je tzv. Informační systém MP Manager. Je to systém, ve kterém evidujeme veškerou činnost strážníků, řešení přestupkového jednání, jaké sankce byly uloženy, obsahuje veškerou foto i video dokumentaci jejich jednání a konání. Zároveň tato aplikace umí generovat v elektronické podobě i některá oznámení příslušným správním orgánům, které se potom neposílají, jak to bylo dříve tzv. „papírově“, ale formou elektronického podání. Ta končí ve většině případů u Odboru správních činností Magistrátu města Plzně, popřípadě u příslušných Komisí k projednávání přestupků.

Bylo již několikrát vyhodnoceno, že střed města je nejméně bezpečnou plzeňskou částí. Počítá se v současné době s nějakou jinou koncepcí, jak se o tuto lokalitu starat, aby zde měli občané větší pocit bezpečí?
Tam bych to rozdělil na dvě roviny. Jedna jsou relevantní data, tedy skutečná trestná nebo přestupková činnost. U trestné činnosti lze říci, že sice pomalu, ale setrvale klesá, ta přestupková se ubírá po takové sinusoidě. Některé roky jsou pro strážníky z centrálního městského obvodu opravdu náročnější, někdy je stav o něco lepší.
Tu druhou rovinu lze shrnout pod již poněkud zprofanovaný pojem „pocit bezpečí“. Náměstí Republiky, sadový okruh v centru města, Americká třída a hlavní vlakové nádraží jsou ze strany veřejnosti vnímány jako lokality, kde se necítí úplně komfortně a bezpečně i když to naše statistiky a poznatky úplně nepotvrzují. Ale tento jejich pocit zcela chápeme a snažíme se tomu přizpůsobit každodenní výkon služby strážníků a opět do monitoringu veřejného pořádku zapojujeme i moderní technologie.

Co to je za technologie?
Například městský kamerový systém, který se stále zdokonaluje a rozšiřuje. V této souvislosti bych chtěl zmínit i poměrně čerstvou novinku a to jsou tzv. SED detektory, které jsou v propojení s městským kamerovým systémem schopné zaznamenat i zájmové protiprávní jednání. Reagují například na zvuk tříštění skla, panický výkřik a podobně. To je obrovská pomoc, protože při současném rozsahu kamerového systému není operátor schopný reálně vyhodnocovat všechna data, která na něj proudí z obrazovek a tento detektor na základě zvukových vstupů reaguje na konkrétní místo, kde detekuje možné protiprávního jednání. Operační strážník se na něj tím pádem okamžitě zaměří a vyhodnotí relevanci takového „alertu“.

                                       

Zajištění bezpečnosti a pořádku ve městě je samozřejmě tou největší prioritou městské policie, tou další je ale prevence. Na co se v této oblasti MP zaměřuje?
Troufnu si říct, že náš Odbor analýzy a prevence kriminality je na špičkové úrovni, mám srovnání i v rámci ostatních krajských nebo statutárních měst na území ČR. Fungují velmi dobře, rozsah jejich činnosti je velmi široký. Začínáme v rámci preventivních besed už v mateřských školkách, pokračujeme, na základních a středních školách. Jedná se o přednášky od dopravní výchovy přes šikanu, kyber bezpečnost. Dále pořádáme přednášky a projekty pro naše seniory. Snažíme se sledovat aktuální trendy, jelikož vynalézavost různých podvodníků a jejich strategie se stále mění a vyvíjí.

Jak vnímáte současnou personální situaci v MP Plzeň? Je dostatek zájemců, kteří chtějí vykonávat práci strážníka?
Ta situace, z mého pohledu, byla v předešlých dvou letech na personálním poli velmi turbulentní. Od 1. ledna se postupně uklidňuje a naší hlavní ambicí je doplnění chybějícího stavu strážníků. Jak jsem již zmiňoval, aktuální je stav 229 strážníků a my bychom se chtěli dostat, v tom střednědobém horizontu, na počet 250 strážníků. V tom dlouhodobějším na 280 až 300 strážníků. Tato ambice vychází z reálných potřeb občanů a zajištění veřejného pořádku na území města Plzně.

Když se řekne městská policie, ne každý si představí někoho, kdo mu může pomoci, ale lidé často vnímají strážníky jako lidi, od kterých čekají jen pokuty nebo napomenutí. Lze s tím vůbec něco dělat?
To je možná nálepka, která MP historicky zůstává. Někdo říká: městská policie jsou jen „botičkáři“. Já to tak rozhodně nevnímám. Troufnu si říci, že ten směr, který chceme, aby strážníci v poslední době drželi, je návratem k určitým kořenům a k tomu, co nám dal zákonodárce do vínku v rámci zákona o obecní policii. To znamená, že MP Plzeň by měla být policií veřejného pořádku, měla by postupně a v přiměřeném rozsahu odstupovat od řešení dopravní problematiky, protože ta je zákonem primárně svěřena do gesce Policie ČR.

Hned začátkem nového roku, roku 2023 jste se účastnil koordinační schůzky s vedením třetího městského obvodu. Jaký měla účel?
Jedná se o pravidelné pracovní setkání zástupců MP Plzeň, PČR Plzeň, odboru bezpečnosti, prevence kriminality a krizového řízení magistrátu města Plzně a v neposlední řadě i zástupců vedení MO Plzeň 3. Cílem této schůzky je pravidelně si předávat veškeré aktuální poznatky o nápadu trestné a přestupkové činnosti. Ale je to i schůzka, která by měla mít preventivní charakter, abychom se vzájemně informovali o možných rizicích, která třeba ještě nenastala a v budoucnu by nastat mohla. V tomto ohledu mohu konstatovat, že spolupráce se jmenovanými subjekty je ve všech ohledech na vynikající úrovni.

                                       

Jaké je vaše pracovní přání do dalších let u Městské policie Plzeň
Mým přáním je, aby se všichni zaměstnanci městské policie cítili komfortně a svoji práci brali jako smysluplnou a vnitřně naplňující. Rolí vedení MP Plzeň je pak bezpochyby to, abychom jim zajistili adekvátní materiální vybavení a odpovídající platové podmínky, které budou odpovídat současné době. Zkrátka a dobře, aby práce strážníka byla celospolečensky respektována a odpovídajícím způsobem oceňována.