Úhrada nájemného
Jak řešit potíže s úhradou nákladů na bydlení v nájemních bytech města Plzně
U nájemních bytů s regulovaným nájemným ve městě Plzni, což je i u bytů v domech ve vlastnictví města Plzně, se od roku 2007 v souladu se zákonem č. 107/2006 Sb. pravidelně každoročně navyšuje nájemné, jehož deregulace by měla být ukončena dne 31. 12. 2012. Pokud Rada města Plzně využije posledního zákonného navýšení na maximální hranici regulovaného nájemného pro období od 1. 1. 2012 do konce roku 2012, vyšplhá se nájemné v bytech v kvalitě standardní (dříve uváděná I. a II. kategorie) až do výše 82,10 Kč /m2 podlahové plochy/měsíc a v bytech v kvalitě snížené (dříve uváděná III. a IV. kategorie) až do výše 73,89 Kč /m2 podlahové plochy/měsíc. Poté se v následujícím období bude nájemné upravovat dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem.
Pokud k takové dohodě nedojde, o oprávněnosti návrhu jedné či oponentuře druhé strany bude rozhodovat soud. Je předpoklad, že výhledově se výše tržního nájemného bude odvíjet nejen od vůle pronajímatele a jeho dohody s nájemcem, ale bude stejně tak ovlivněna vybavením a kvalitou bytu, jeho dostupností, taktéž lokalitou, ve které se dům s bytem nachází a celkovým technickým stavem domu. Nelze také opomenout, že náklady na služby spojené s užíváním bytu tvoří nezanedbatelnou část nákladů na bydlení a podstatně ovlivňují ekonomickou rovnováhu rodiny nájemce. Z uvedených skutečností je pravděpodobné, že celá řada občanů – nájemců městských bytů se může dostat do situace, kdy nebudou schopni pravidelně a včas hradit nájemné a další výdaje za služby spojené s užíváním bytu. Nemusí se jednat jen o nájemce ze sociálně slabších skupin občanů, kteří dlouhodobě nepracují a žijí jen ze sociálních dávek, ale i o ty nájemce, kteří např. užívají velkometrážní byty, které se jim nedaří směnit za menší, či případně i ty, kteří ztratí zaměstnání či dlouhodobě onemocní a dostanou se tak do výrazných ekonomických a sociálních potíží.
V případě, že dluh nájemce za neuhrazené platby nájemného a služeb spojených s užíváním bytu dosáhne trojnásobku měsíčních plateb, může být pronajímatelem v souladu s ustanovením § 711 odst. b), zákona č.40/1964 Sb., Občanského zákoníku, ve znění pozdějších změn, vypovězen nájem bytu bez přivolení soudu, a to u nájemních smluv sjednaných na dobu neurčitou. U smluv na dobu určitou dojde k ukončení nájmu bytu uplynutím sjednané lhůty. Následně jsou nájemci povinni byt vyklidit, ale povinnost plateb jim nezaniká, neboť se zvyšují o náklady řízení a poplatky z prodlení plateb. Ty jsou pro řadu nájemců téměř likvidační - jejich výše je stanovena nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších změn a činí 2,5 promile z dlužné částky za každý započatý den prodlení.
Tím se občané dostávají do kolotoče dluhů, ze kterého se již nedokáží vymanit. Pro nájemce je důležité předejít těmto situacím či vzniklé finanční problémy alespoň minimalizovat. Pokud se při platbě oprávněného nájemného dostává občan do finančních problémů, může požádat Odbor státní sociální podpory Úřadu práce, se sídlem v Plzni, Klatovská tř. 2848/200e, o podporu v hmotné nouzi, do níž spadá i příspěvek na bydlení. Touto dávkou stát přispívá na náklady na bydlení rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže 30 % příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem. Pokud tento příspěvek bude nedostačující, je možné se obrátit i na sociální odbor úřadu městského obvodu v místě bydliště a požádat o doplatek na bydlení. Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení, tj. nájemného, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií, zůstala osobě či rodině částka na živobytí.
Pro občana je rozhodující jeho schopnost řešit svůj dluh na nájemném a zálohách za služby spojené s užíváním bytu v co nejkratší době - již při neschopnosti úhrady za jeden či maximálně dva měsíce je žádoucí navštívit Bytový odbor MMP, kde je možné se dohodnout na dalším postupu či získat radu, jak nevhodněji vzniklou situaci vyřešit. Doporučuje se i spojení s evidencí správce domu, kterým je pro byty v domech ve vlastnictví města Plzně společnost OZ Sylván, a.s., se sídlem Palackého nám. 6, tel. +420 378 035 661 - 4, a to nejlépe již při obdržení 1. upomínky. Předpokladem je, že nájemce oznámí, jak a kdy úhradu provede či jaká přijal opatření, aby dluh dále nenarůstal. V případě, že neschopnost úhrady plateb je pouze krátkodobá a následné platby jsou již nájemcem pravidelně hrazeny, může si nájemce požádat o uzavření splátkového kalendáře s min. měsíčními splátkami ve výši 500,- Kč. Výhoda splátkového kalendáře je však podmíněna pravidelnými platbami v dohodnuté min. výši, jinak se občan vystavuje nebezpečí soudního řízení a z toho vzniklých dalších nákladů.
Stejně tak je možné požádat na Bytovém odboru MMP o prominutí poplatků z prodlení v celé či alespoň částečné výši. To však může jen ten nájemce, který prokáže uhrazení základního dluhu v plné výši, vč. případných nákladů řízení a dále prokáže, že jeho dluh vznikl z neočekávané životní situace - např. v souvislosti s jeho závažným onemocnění nebo hospitalizací ve zdravotnickém zařízení či jinou závažnou životní situací v rodině. O částečné prominutí poplatků může požádat i nájemce, který ztratil zaměstnání či mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu, případně samoživitel, jehož finanční problémy vznikly po rozvodu manželství nebo ten, který se prokazatelně snaží dluh umořit dle možností svých příjmů.
V případě, že byl nájemci ukončen nájem bytu - ať již výpovědí či uplynutím doby určité z důvodu neplacení nájemného a služeb spojených s užíváním bytu - a do 1 měsíce po ukončení nájmu uhradí alespoň základní pohledávku města na nájemném a zálohách za služby, nebude proti tomuto uživateli, dříve nájemci, podána žaloba o vyklizení bytu. Ale to jen za podmínky, že jednorázově uhradí či formou splátkového kalendáře bude splácet i poplatky z prodlení. Jestliže po uhrazení dluhu bude v průběhu minimálně 6 měsíců řádným uživatelem, může opět požádat Bytový odbor MMP o uzavření nové nájemní smlouvy. Ale pouze v tom případě, že sám nepodal k soudu žalobu na neplatnost výpovědi. Nový nájem bude vždy uzavřen jen na dobu určitou. V opačném případě, kdy nedojde ze strany uživatele k uhrazení pohledávek města, bude vyzván k dobrovolnému vyklizení bytu. Pokud tak neučiní dobrovolně, bude byt vyklizen na základě soudního rozhodnutí exekucí.
Závěrem lze doporučit nájemcům, kteří se momentálně nachází či případně se mohou v budoucnu nacházet v tíživé životní situaci, následující: pokud si nedokáží sami poradit, zejména v případech, kdy nejsou schopni hradit nájemné a služby spojené s užíváním bytu, mají i jiné dluhy či problémy s nesplácením půjček, případně jim hrozí exekuce či ztratili nebo marně hledají zaměstnání, a ani netuší, zda mají nárok na sociální dávky, aby se ihned obrátili o pomoc a radu na sociální odbor příslušného městského úřadu v místě svého bydliště. Stejně tak se mohou poradit se správcem domu či přímo na Bytovém odboru MMP, jakým způsobem nejvhodněji situaci řešit. Občané se mohou obrátit přímo i na neziskové organizace, které se výše uvedenou problematikou zabývají, jako je např. SPOLEČNOST TADY A TEĎ, o.p.s., Farského 20, tel. 724 247 191, Člověk v tísni, o.p.s. regionální pobočka Plzeň, se sídlem Mikulášské nám. 17, tel. +420 377 240 090, Občanská poradna Plzeň, o.s., Koterovská 41, tel: +420 377 456 468, kde je poradenství poskytováno zdarma. Svou bytovou situaci mohou také konzultovat prostřednictvím Sdružení nájemníků ČR pro Plzeňský kraj, Houškova 35, tel: 774 705 728.
Je jen na uvážení samotného občana, zda bude postupovat dle výše uvedených doporučení a bude se snažit své finanční problémy spojené s bydlením řešit V opačném případě musí počítat s tím, že může ztratit pro sebe a svoji rodinu jednu z důležitých životních jistot, kterou bydlení dozajista je. Navíc, v bytě v domě ve vlastnictví obce, kde výše nájemného zatím je a zřejmě i po deregulaci nájemného bude oproti trhu nižší. Silná motivace pro udržení dostupného bydlení by měla být především u těch občanů, kteří vychovávají nezletilé děti. Ale samozřejmě nejen u nich.
Ladislava Kovářová, Bytový odbor MMP
